O nás
Působnost KVV Ústí nad Labem
Krajská vojenská velitelství (dále jen KVV) byla zřízena v souladu s ustanoveními zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), jako vojenské správní úřady. Tímto zákonem převzala KVV působnost zrušených územních vojenských správ. Vykonávají státní správu ve smyslu branného zákona, ve znění pozdějších změn a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní příslušnost se řídí místem pobytu fyzických osob nebo sídlem právnických osob. KVV jako vojenské orgány současně plní úkoly obrany státu. V čele krajského vojenského velitelství je ředitel.
Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem je vojenský správní úřad příslušný pro teritorium Ústeckého kraje.
Teritoriální působnost KVV Ústí nad Labem
Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky podél státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Na severovýchodě sousedí s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským, na jihu se Středočeským krajem. Severní hranice kraje je i státní hranicí česko - německou, k ní po celé délce přiléhá, spolková země Sasko.
Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labských pískovců a Lužických hor. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny, ze kterých vystupuje České středohoří. Konfigurace terénu je značně členitá. V údolí řeky Labe jsou polohy v nadmořské výšce do 200 m.n.m., naopak horská oblast kraje přesahuje 900 m.n.m.. Převážná část Ústeckého kraje náleží do povodí Labe, které je nejdůležitější vodní cestou v České republice a které umožňuje lodní přepravu mezi městy ležícími na Labi a Vltavě s městy v Německu a Hamburkem přístavem v Severním moři. Západní část kraje protínají řeky Ohře a Bílina. Děčínskem protéká řeka Ploučnice.
Nejvýše položené místo je Klínovec s výškou 1 225 m n m.
Nejníže položené místo je hladina Labe na st. hranici u Hřenska 115 m n. m.
Rozloha: 5 335 km2 (6,8 % území ČR)
Počet obyvatel: 826 380 (8 % obyvatelstva ČR)
Hustota osídlení: 154 obyvatel / km2
Počet obcí (z toho měst): 1 354 (46)
Sídlo krajských orgánů: Ústí nad Labem
Administrativní složení:16 samosprávných celků:
Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Žatec
Znak KVV Ústí nad Labem
HERALDICKÝ VÝKLAD ZNAKU
Na obdélníkovém, dole vypuklém, červeno-bíle (stříbrně) pokosem děleném štítě, v jehož pravé (heraldicky levé) polovině jsou čtyři modré, třikrát nahoru a dvakrát dolu vypuklé vlnovky, je položena bílá (stříbrná) hradební zeď se žlutým (zlatým) cimbuřím o čtyřech stínkách, opatřená uprostřed věží bez oken, zakončenou žlutým (zlatým) cimbuřím o třech stínkách. Bílá (stříbrná) pata štítu následuje barvu figury.
Tinktury znaku vycházejí z tinktur znaku Ústeckého kraje. Levá (heraldicky pravá) strana znaku a bílá (stříbrná) figura se žlutou (zlatou) zbrojí, odkazuje na první a čtvrté pole krajského znaku, ve kterém se nachází na červeném poli stříbrný (bílý) český lev. Pravá (heraldicky levá) polovina znaku pak cituje motiv symbolicky znázorněných vodních toků (Labe a Ohře) z druhého pole krajského znaku. Znak Krajského vojenského velitelství vyjadřuje použitými tinkturami blízký vztah jednotky k samosprávnému kraji, tvarem a figurou pak odkazuje na své začlenění v organizaci armády českého státu.
SYMBOLIKA ZNAKU
Hradba s věží - odkazuje na tisícileté tradice české státnosti a vojenské správy území. Za Přemyslovských panovníků ustanovovaní hradští správci byli zástupci krále v obvodě svého hradu. V době českého stavovského státu, do Bílé hory, byli stanovováni vždy dva krajští hejtmani, jeden z panského a druhý z rytířského stavu. Krajský hejtman rytířského stavu měl ve své pravomoci veškeré vojenské záležitosti příslušného kraje. Hradba s věží jako militární symbol též symbolizuje náplň činnosti, tedy územní vojenskou správu, a také odkazuje na devízu armády první Československé republiky: "Nám tvrz, nepřátelům hráz".
TRADICE
Kromě tradic zmíněných středověkých a raně novověkých institucí nesou Krajská vojenská velitelství především částečné tradice krajských doplňovacích velitelství, zemských vojenských velitelství a z válečné historie zejména pak místních a okresních vojenských velitelství z Českého květnového povstání v roce 1945, kterou spolu s armádami spojenců rozhodující mírou přispěly k osvobození Českých zemí z nacistické nadvlády.
COPYRIGHT
Tento znak byl schválen ředitelem Vojenského historického ústavu a heraldickou komisí Vojenského historického ústavu, čj. 4026/54/2004-1241 a nelze v něm provádět jakékoliv změny velikostí a poměru stran, grafických prvků ve znaku ani odstínů barev. Všechny změny musí být předem konzultovány a odsouhlaseny Vojenským historickým ústavem. Znak lze zvětšovat či zmenšovat poměrově pouze jako celek.
Znak má 3 mm černý technologický lem po obvodu určený k našití.
